- du vuoigatvuohta oažžut buhtadusa mátkegoluin
Divššohasmátkkit leat mátkkit almmolaččat dohkkehuvvon dálkkodeapmái ja ruovttoluotta. Du báikkálaš dearvvašvuođafitnodagas dat lea ovddasvástádus divššohasmátkkiin, ja dat maid gokčá du mátkki.
Dus lea vuoigatvuohta oažžut vealtameahttun goluid buhtaduvvot, go mátkkoštat dálkkodeapmái ja ruovttoluotta. Váldonjuolggadusa mielde dutnje buhtadit hálbbimus johtinvuogi ruvttofievrruin lagamus dálkkodansadjái ja ruovttoluotta. Dálkkodansadjái galgá leat unnimusat golbma kilomehtera, ja mátki galgá máksit eanet go báikkálaš unnimus máksomearri ruvttofievrruin. Don ieš ordnet mátkki ja sáddet mátkerehkega maŋŋá. Girdimátkkiid galgá diŋgot báikkálaš divššohasmátkedoaimmahaga bokte.
Don ieš válljet mo háliidat johtit, muhto jos válljet geavahit eará go ruvttofievrru, de dutnje gokčet dušše supmi, mii vástida hálbbimus ruvttofievrru.
Golut buhtaduvvojit, go leat deavdán mátkerehketskovi ja sádden dan dearvvašvuođafitnodagaid divššohasmátkeguovddážii (Helseforetakenes senter for pasientreiser ANS – čujuhusa gávnnat skovis). Muitte bidjat mielddusin duođaštusa das, ahte leat boahtán dálkkodeapmái, ja buot originálaguittiid. Mátkerehketskovi, bagadusa ja konfaluhta, mas lea čujuhus, don oaččut iežat dálkkodeaddjis. Mátkerehketskovi ja bagadusa sáhtát maid viežžat neahttasiiddus www.pasientreiser.no. Jos riŋget Pasientreiserii 05515, du veahkehit skovi deavdimiin.
Fuomáš, ahte buhtadangáibádusa galgá sáddet 6 mánu siste mátkki dahkamis.
Buot divššohasmátkkiin don galggat máksit iežasoasi, maid Stuorradiggi lea mearridan. Jagi 2011 iežasoassi lea eanemusat kr 130 goappáge guvlui. Iežasoassi lea friijakoartta vuođđun. HELFO čállá dearvvašvuođabálvalusaid friijakoarttaid ja dat sádde koartta automáhtalaččat poastta mielde go leat máksán eanet go kr 1 880 iežasoassin (jagi 2011 lohku). Eanet dieđuid friijakoartta birra: www.helfo.no/frikort dahje Friijakoartatelefovnnas 815 70 050.
2011 rájes logahallet buot divššohasmátkkiid iežasosiid automáhtalaččat du friijakoartavuđđui. Rája fal guittiid, ja dárkkis ahte buot iežasoasit leat mielde, go oaččut friijakoartta poasttas. Friijakoartta ferte čájehit, go jođát divššohasmátkkis.
Vuollái guhttanuppelot jahkásaš mánná, vealtameahttun mieđušteaddji ja olmmoš, geas lea friijakoarta, ii galgga máksit iežasoasi. Jos geavahat friija buohcceviessoválljema, lea iežasoassi (jagi 2011 loguid mielde) kr 400 goappáge guvlui. Dat iežasoassi ii gula friijakoartavuđđui. Friija buohcceviessoválljen oaivvilda, ahte válljet eará dearvvašvuođaguovllu buohcceviesu, go iežat ássanguovllu.
Jos dearvvašvuođa geažil it sáhte johtit ruvttofievrruin, de sáhtát oažžut rekvisišuvnna eará fievrruin johtimii. Du dálkkodeaddji dat galgá árvvoštallat du dárbbu rekvirerejuvvon johtimii ja vejolaččat čállit rekvisišuvnna. Rekvisišuvnna galgá álo čállit ovdal mátkki.
Jos áiggut vuosttaš háve dálkkodeapmái buohccevissui, de rekvisišuvnna galgá čállit vuođđodearvvašvuođabálvalusa dálkkodeaddji, ovdamearkka dihte du fástadoavttir. Jos geardduhat dálkkodeami, de galgá dálkkodeami čađaheaddji čállit rekvisišuvnna mátkái goappáge guvlui.
Rekvisišuvnna ii sáhte čállit mátkki maŋŋá. Jos fertet dálkkodeapmái johtilit, ovdamearkka dihte doavtterfávtta lusa, de fertet čielggadit johtinrekvisišuvnna dárbbu dálkkodeddjiin ovdal johtima. Jos rekvisišuvdna ii leat čielggaduvvon ovddalgihtii, de don fertet ieš máksit mátkki ja maŋŋá sáddet mátkerehketskovi dearvvašvuođafitnodagaid divššohasmátkeguovddážii (Helseforetakenes senter for pasientreiser ANS). Jos dálkkodeaddji lea ovtta oaivilis dan hárrái, ahte don dárbbašit rekvisišuvnna mátkkis, de son ferte addit dutnje čálalaš cealkámuša dan hárrái. Dan don sáddet mátkerehkega ja goluid dokumentašuvnna mielde.
Du dálkkodeaddji čállá rekvisišuvdnii erenoamáš dárbbuid. Dakkár dárbbut soitet leat čohkkánvuohki dahje mieđušteaddji dárbu.
Mátkkit apotehka bokte dahje eará priváhta áššiid doaimmahemiide eai gokčojuvvo.
Don soaittát leat ožžon rekvisišuvnna oassái mátkkis, muhto it olles mátkái. Nu sáhttá leat ovdamearkka dihte dalle, go jođát osiid mátkkis sierra fievrruiguin. Don sáddet mátkerehkega dušše mátkki oasis, masa dus ii leat rekvisišuvdna. Vaikko du mátkkis leat máŋga oasi, de galggat máksit dušše ovtta iežasoasi olles mátkkis (ovtta guvlui).
Jos ruvttofievrrut eai jođe, de sáhttá muhtumin oažžut dan geažil rekvisišuvnna eará fievrruin johtimii. Du báikkálaš divššohasmátkedoaimmahat 05515 mearrida leago dus vuoigatvuohta dasa. Divššohasmátkedoaimmahat árvvoštallá guđe fievrruin johtin lea ulbmillaš dutnje ja veahkeha du plánet mátkki.
Go riŋget divššohasmátke-doaimmahahkii, mii jearrat
dus dáid dieđuid:
Don fertet riŋget maŋimusat dii 13.00 maŋimuš árgabeaivvi ovdal johtima.
Jos don medisiinnalaš dahje dálkkodeapmái guoskevaš ákkaid geažil dárbbašat mieđušteaddji, de lea mieđušteaddjis vuoigatvuohta oažžut buhtaduvvot dárbbašlaš goluid du mieđušteami oktavuođas.
Dálkkodeaddji ferte dokumenteret mieđušteaddji dárbbu. Jos jođát rekvisišuvnna haga, de ferte dokumentašuvnna bidjat mátkerehketskovi mielddusin.
Go dus lea rekvisišuvdna divššohasmátkái, de das čuovvu maid ovddasvástádus dutnje divššohassan.
Don fertet leat gearggus buori áiggis, ja dohkkehit ahte mátkkis šaddá vuordit.
Divššohasmátkedoaimmahat pláne divššohasmátkkiid nu, ahte máŋga divššohasa johtet ovttain droššiin/sáhttobussiin go nu lea geavatlaččat vejolaš ja dearvvašvuođa vuođul dohkálaš. Ovttas johtimiin du dearvvašvuođafitnodahkii báhcá eanet ruhta dálkkodeapmái.
Fuomáš, ahte rekvirerejuvvon sáhttu sáhttá leat maid eará fievrruiguin go droššiin/sáhttobussiin.
Don fertet álo dieđihit divššohas-mátkedoaimmahahkii
05515 jos:
Vai dutnje buhtadivčče mátkegoluid, go leat johtán rekvisišuvnna haga, de lea dus ovddasvástádus sáddet mátkerehketskovi ja dárbbašlaš dokumentašuvnna 6 mánu siste dálkkodeami rájes.
Girdimátkkiid ferte diŋgot johtileamos lági mielde, go leat ožžon gohččuma dálkkodeapmái. Girdimátkkiid galgá álo diŋgot Divššohasmátkkiin
05515.
Riikka muhtun osiin dearvvaš-vuođafitnodagat geavahit Helse-
ekspressa ja eará dearvvašvuođa-bussiid. Dain lea vuogas johtit, nu ahte dutnje sihkkarastet buori ja vuogas mátkki, ja daid geavahit dego droššiid. Helseekspressas lea loktenrusttet ja lápmásiid hivsset, ja dasa lassin sierra sajit guoddinmuoraide ja juvlastullui. Riikka muhtun osiin don dárbbašat rekvisišuvnna dearvvašvuođabusse/Helseekspressa geavaheapmái, muhtun sajiin lea doarvái čájehit dálkkodeapmái gohččuma. Divššohasmátkedoaimmahagas sáhttet muitalit dutnje mii du guvlui guoská.
Leat go dus jearaldagat divššohasmátkkiid birra?
Riŋge iežat báikkálaš divššohasmátkedoaimmahahkii 05515
dahje geahčas www.pasientreiser.no
Go geavahit divššohasmátkkiid riekta, de sihkkarastit buohkaide,
geat dan dárbbašit, buoret dearvvašvuođafálaldaga.